|
| |
|
|
Černínové z Chudenic a jejich sídla v západních Čechách v 17. století
KONČAL, Štěpán
Tato kvalifikační práce se zabývá rodem Černínů z Chudenic, který až do českého stavovského povstání 1618-1620 nepatřil k významným českým šlechtickým rodinám. Ovšem zmíněná revolta ukončená bitvou na Bílé hoře spolu s následnými konfiskacemi majetku poražených byly zlomovými body v dějinách černínského rodu. Díky loajalitě některých zástupců rodu a pobělohorským konfiskacím, které pomohly rozmachu černínského rodu, se Černínové z Chudenic zařadili mezi nejbohatší a nejvlivnější šlechtické rody v pobělohorských Čechách. Tato práce zprvu stručně pojednává o historii rodu. Dále zkoumá síť černínských sídel a držav během 17. století se zvláštním zaměřením na západní Čechy, ze kterých rod pocházel.
|
|
|
Páni z Hradce a Slavatové z Chlumu a Košumberka v polovině 16. století
BLÁHOVÁ, Gabriela
Předkládaná diplomová práce se zabývá dvěma šlechtickými rody v polovině 16. století. Zaměřuje se na jejich propojení a vztahy dvou nejvýznamnějších představitelů rodů - Jáchyma z Hradce a Diviše Slavaty z Chlumu a Košumberka. První kapitola přibližuje dosavadní bádání o šlechtě v raném novověku. Následně je vylíčen každodenní život šlechtice. Druhá kapitola se zabývá pány z Hradce s důrazem na osobnost Jáchyma. V další kapitole je pojednáno o Slavatech z Chlumu a Košumberka a o Diviši Slavatovi. Poslední kapitola tvoří jádro diplomové práce. Popisuje formální znaky Divišovy korespondence švagrovi Jáchymovi a analyzuje témata dopisů. Součástí diplomové práce je také edice této korespondence.
|
|
|
Síť sociálních kontaktů Adama mladšího z Valdštejna v letech 1602-1617.
VLADÍK, Alexandr
Bakalářská práce pojednává o síti sociálních kontaktů Adama mladšího z Valdštejna v letech 1602-1617. Na základě Valdštejnova edičně zpřístupněného deníku jsou zkoumáni šlechtici, se kterými se stýkal. V rámci práce jsou zkoumány následující oblasti. Země odkud daní jedinci pocházejí. Jaké jsou jejich majetkové poměry. V jakém kraji mají svá sídla. Dále jaké úřady a funkce zastávají. Jaké je jejich náboženské vyznání.
|
|
|
Archeologie v prostoru třeboňských rybníků Svět a Opatovický. Lokalizace bývalého Svinenského předměstí Třeboně a zaniklých Opatovic.
RYCHLÍK, Martin
Práce se zabývá archeologickým poznáním zaniklých sídelních situací předměstského a venkovského charakteru, které se dnes nacházejí na dně rybníka Svět a rybníka Opatovického. Ve své průvodní teoretické části podává práce podrobný přehled o historii města Třeboň, třeboňského panství a velkostatku v období středověku a raném novověku. Stěžejní část práce se věnuje archeologickému poznání bývalého Svinenského předměstí Třeboně a ZSO Opatovice. Cílem práce je podat komplexnější ucelený přehled o sledovaných lokalitách z historického a archeologického pohledu. Využití pramenů archivní povahy, historických záznamů, starších a nově zjištěných poznatků získaných prostřednictvím archeologické prospekce lokality a analýzy archeologického materiálu podává svědectví o každodennosti a hmotné kultuře sledovaného sociálního prostředí. Práce rovněž poukazuje na stav archeologického bádání o zaniklých sídelních strukturách v prostorách dnešních rybníků. V rámci práce byla aplikována induktivní a deduktivní metoda, transkripce, deskripce, komparace, synchronní přístup, analýza artefaktů a následná syntéza zjištěných poznatků. Pro nedestruktivní archeologickou prospekci lokality bylo využito metody povrchového sběru artefaktů, prospekce detektorem kovů, magnetometrického měření a vizuálního průzkumu lokality. Pro vytváření mapových podkladů byl užit software ArcGIS. Přílohy: mapové podklady a fotografická dokumentace lokalit, fotografická dokumentace prospekce lokalit, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů a nemovitých archeologických situací, tabulkové přehledy a graf.
|
|
|
Divadlo jako vizuální evangelizace
HLAVSOVÁ, Veronika
Práce je zaměřena na vznik a vývoj divadelního umění a jeho následnou funkci v souvislosti s náboženstvím v průběhu jednotlivých staletí. Závěrečná čas se pak věnuje nejen otázce, v čem spočívá úloha dnešních divadelních her, ale rovněž i zamyšlení nad problematikou nábožensky situovaných her na pódiích soudobých divadelních scén.
|
|
|
Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku.
Hrudka, Jan ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Tinková, Daniela (oponent) ; Stingl, Josef (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Studijní program: Filosofie a dějiny přírodních věd MUDr. Jan Hrudka Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku Tumours in historical and social context in the modern period Disertační práce Školitel / Supervisor: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Praha, 2017 SHRNUTÍ: Disertační práce Nádory v dějinném a kulturním kontextu v novověku je snahou popsat proměnu smýšlení lékařů v novověku, kdy se přírodověda a medicína odklání od antického modelu humorální patologie, která vykládá všechny choroby jako nerovnováhu tělesných šťáv, k patologické anatomii a experimentální fyziologii. V patologicko-anatomickém přístupu pak útroby nemocného přestávají být "projekčním plátnem", ale přímo "dějištěm" choroby. Tento posun lze nazvat jako odklon od humoralismu k lokalismu či ontologismu, kdy nemoc není pouze odchylným množstvím nějaké přirozené šťávy, ale novou originální entitou. Touto změnou prochází i chápání nádorových onemocnění. Místo antického pojetí nádorů jako sraženiny černé žluče se v 19. století etabluje buněčná teorie. Tato teorie nádory pojímá jako masu nadměrně se dělících buněk, která nepodléhá regulacím organismu, je jím však vyživována, aniž by odpovídala jeho potřebám, tedy, zpravidla mu škodí. Disertační práce pak zkoumá zejména autory, díla,...
|
|
|
Malá Strana ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru z roku 1726
Fúrová, Pavlína ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
(česky): Praktickou částí předkládané bakalářské je zpřístupnění vizitačního protokolu tereziánského katastru pro Malou Stranu z roku 1726 ve formě databáze. Ta by měla sloužit širokému spektru badatelů, kteří se zabývají sociálními, hospodářskými, demografickými otázkami Prahy v 18. století či jejím uměleckohistorickým, resp. především stavebním vývojem. V teoretické části je stručně pojednáno o vývoji nejstarších českých katastrů, situaci na Malé Straně po třicetileté válce a specifickým postavením postranních práv. Následující kapitoly si kladou za cíl krátce shrnout jednotlivé typy údajů, které vizitační protokol přináší. V rámci každé kapitoly jsem se pokusila nastínit trend, který lze na základě získaných dat pozorovat právě pro Malou Stranu. Podrobná analýza dat, kterou bude každý čtenář v práci postrádat, by dalece přesáhla rozsah bakalářské práce. Osobní podněty k výzkumu zmiňuji na konci každé kapitoly a shrnuji je i v závěru práce.
|
|
|
Soubor textilních fragmentů z novověkých smetištních vrstev z archeologického výzkumu v Praze 1 - Na rejdišti čp. 77
Šmidová, Kamila ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Bravermanová, Milena (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je vyhodnocení archeologických textilií z lokality Na Rejdišti 1 - Praha 1, které pocházejí ze smetištních vrstev. Ty jsou datované od 16. do 19. století. Klíčovým zdrojem poznatků jsou informace z analogických situací pocházejících především z Polska a Německa, kde jsou vyhodnoceny textilní nálezy ze smetištních vrstev, studen, jímek a odpadních stok. Výsledkem práce je i přehledný katalog nálezů. Klíčová slova textil, odívání, vrcholný středovek, novověk, město, střední Evropa, Na Rejdišti, Praha
|
|
|
Filosofické problémy v díle Zdeňka Neubauera
Špaček, Michal ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Práce se soustředí na možnost poznání, funkce filosofie a vědy, jako základních forem poznání. Nejedná se o rozbor díla, ale o výklad jeho specifické části. Práce přináší pohled na postmoderní nakládání s poznáním, tak jak se ukazuje v esejích sebraných do sbírek Přímluvce postmoderny a O Sněhurce aneb cesta za smyslem bytí a poznání. Práce ukazuje a doplňuje Neubauerův popis poznávání světa. Ukazuje též Neubauerův náhled na imaginaci nejen jako na součást poznávání, ale i její vliv na rozvoj společnosti. Kromě zrušení vědeckého monopolu na pravdivé poznání se též dopouští předpokladů o budoucnosti, které budou skoro bezpečně prokázány jako nepravé. Nejdůležitějším obsahem práce je otázka po rovnoprávnosti mezi vnímáním humanitních věd v porovnání s vnímáním exaktních věd, a jakkoli není tato otázka zodpovězena zcela přesně, tak i tázání se může být užitečné.
|
host ::
RSS.